Basketbalista Jan Veselý: V Partizanu chci ještì zùstat
V 16 odešel z Pøíbora hrát basketbal do slovinské Lublanì. Byl sám, bez rodiny, bez kamarádù. Netrvalo ale dlouho a Jan Veselý, který pøed mìsícem oslavil teprve 19. narozeniny, se stal oblíbencem fanouškù jednoho z nejlepších klubù starého kontinentu, Partizanu Bìlehrad. Na internetu ho jeden dokonce vybízel k pøestupu do srbské reprezentace. Bránil hvìzdy evropských celkù, které do té doby znal hlavnì v televizi. A úspìšnì, vždy i jeho zásluhou bojoval Partizan do poslední chvíle o postup do Final Four.
22. 6. 2009
Jak byste zhodnotil uplynulou sezónu? Byl jste pátý nejlepší hráč do 22 let v Eurolize, v domácí soutìži jste odehrál v prùmìru 19 minut za zápas. Počítal jste s tím, že se v první sezónì v Partizanu tak prosadíte?
Určitì ne. Šel jsem tam s tím, že budu rád, když se na palubovku dostanu na pìt minut. Dostal jsem ale šanci, zranil se nám jeden hráč, a trenér mì dal na køídlo.
Co na to øíkali spoluhráči, že osmnáctiletý mladík z Čech se stal jedním z dùležitých článkù týmu?
V Partizanu jsou všichni mladí, tam není problém se prosadit jako mladý hráč. Spoluhráči mì berou jako součást mužstva, v týmu není nìjaká rivalita.
Která část sezóny byla z vašeho pohledu lepší?
Myslím, že ta druhá, kdy jsem začal hrát, a ve které se poøádnì rozjela euroliga. V každém pøípadì to byla vydaøená sezóna, podaøilo se nám obhájit tøi trofeje, včetnì titulu v Jadranské lize a dostali jsme se opìt do euroligy.
Vzbudil váš výkon nìjaký ohlas mezi odborníky a trenéry na Balkánu? Zaznamenal jste zájem i zvenčí, vyptávají se na vás manažeøi?
O to se moc nezajímám. Asi ano, ale neøeším to, protože chci v Partizanu pár let zùstat. Smlouvu mám ještì na čtyøi roky.
Trenér vám dával dùvìru i v závìru utkání, což u tak mladého hráče nebývá obvyklé?
To je pravda, byl jsem tm na tu černou práci, doskočit nìjaký míč v útoku, obranì, ubránit nìjakého hráče. Na zakončování jsem se nìjak nedostal, uvidíme, co bude pøíští rok.
V 16 letech odešel do ciziny. Nebylo to brzo?
Nebylo, myslím, že v 18 by už bylo pozdì. Čím døív odejít nìkam jinam za lepším basketem, tím líp. V Česku jsem hrál juniorských kategoriích vrchol, byl to pro mì spíš trénink. A poradil bych to každému mladému hráči, a si to zkusí nìkde na Balkánì, protože tam jsou kvalitní mužstva a dávají mladým hráčùm pøíležitost.
Jaký nejvìtší problém jste musel v cizinì øešit?
Jazyk byl problém, zpočátku jsem moc nemluvil, pak jsem se bìhem roku naučil srbsky a ani mi nevìøili, že jsem Čech.
Kde jste víc doma, v Ostravì nebo Pøíboøe, kde bydlíte?
Tady v Pøíboøe. V Ostravì jsem sice vyrùstal basketbalovì, ale doma jsem tady.
Maminka volejbal, tatínek basketbal, takže jste mìl po kom zdìdit geny.
Co rozhodlo, že to není volejbal ale basketbal?
Tak rozhodovalo se mezi nimi, já hrál basket a mamka chtìla, abych hrál volejbal. Asi rozhodlo to, že v Pøíboøe volejbal není a vìnují se tady basketbalu.
Co dál? Ještì pár let chcete hrát v Partizanu, a co pak? Uvažujete o zámoøí?
Jestli se naskytne nabídka, tak určitì.
A máte nìjaký vysnìný klub v NBA?
Tam už je to jedno.
A v Evropì?
Panathinaikos, CSKA Moskva, Barcelona…
Máte nìjakou oblíbenou ligu v Evropì, která je vlastnì nejkvalitnìjší?
Není to o zemi, všude v Evropì je to myslím stejné, hraje se týmovì a rychle. Hodnì ale záleží na trenérovi.
Co chybí českému basketbalu aby se posunul výš? Jsou to peníze, o kterých se tak často mluví?
Penìz je tady myslím dost, když tady hrají Američané, Srbové, Slováci, Poláci. Spíš je to o trenérech, a navíc tady nedostávají tolik pøíležitostí mladí hráči.
V Bìlehradu je bouølivé publikum, nesvazuje takové prostøedí hráčùm ruce i nohy?
Tamní hala je diváky povìstná. Záleží na každém hráči, jak se s tím vyrovná. Já s tím mìl v prvních zápasech problémy, naštìstí jsem v nich nehrál a byl jen na lavičce. Když jsem nastoupil proti CSKA v první pìtce, tak to byla sranda, byl jsem trošku nervózní, ale jen na chvilku, pak už to šlo samo.
Basketbal je v Bìlehradu populární. Znají vás lidé?
Lidi tam basketem žijí, zastavují nás na ulicích. Jsem rád, že na zápasy chodí, ale radìji ani moc nechodím ven (úsmìv). Doma mám výhodu v tom, že mì lidi neznají, mám tady klid./QUOTE]
http://www.sport.cz/ostatni/micove-...jan-vesely-v-partizanu-chci-jeste-zustat.html